Už dávno neplatí, že město je prostor rozdělený do několika částí dle toho, zda slouží pro bydlení, práci, obchod či třeba výrobu. Do dnešního strategického plánování nových čtvrtí se čím dál více propisuje takzvaný koncept otevřeného města, který klade důraz na inkluzivitu, dostupnost a vzájemnou propojenost. Zatímco dříve byl veřejný prostor vnímán především jako doplňkový prvek, dnes je považovaný za nezbytnou součást komplexního urbanistického konceptu. Co všechno by měl veřejný prostor lidem nabízet? A jak o jeho pojetí uvažují developeři, jež na jeho utváření mají často zásadní vliv?

Když se řekne veřejný prostor, většina lidí si představí náměstí, ulice či parky spravované městy a obcemi. Veřejná prostranství všeho druhu však čím dál častěji vytvářejí a spravují i soukromí aktéři, typicky developeři. Jak bude okolí rezidenčních či kancelářských budov vypadat, se stává jedním z klíčových aspektů, na které se jeho tvůrci při plánování moderních městských projektů zaměřují. To potvrzuje i obchodní ředitel skupiny Crestyl Viktor Peška. „Naším cílem je vždy urbanisticky uchopit celé území, vytvořit masterplan, který nám umožní udělat projekt s opravdu přidanou hodnotou. Každý náš velký projekt, na kterém pracujeme, tak zahrnuje dostatek veřejného prostoru,“ říká a svá slova dokládá hned na několika nedávných počinech, kterými se společnost Crestyl může pochlubit. „Odstartovali jsme to již dokončenou čtvrtí DOCK v Libni, pokračujeme rozsáhlým veřejným prostorem na Hagiboru, u projektu Dornych v centru Brna nahrazujeme současný chátrající obrovský objekt částečně zastřešeným volně přístupným veřejným prostorem, kolem kterého bude šest menších budov a rozšiřujeme dřívější využití místa na obchody a kanceláře o nájemní bydlení, hotel nebo polikliniku. A v centru Prahy díky projektu Savarin vznikne úplně nový veřejný prostor se zelení, otevřeným prostranstvím ve vnitrobloku a novým vstupem do metra,“ dodává.

Důraz na otevřenost, propojování a spolupráci

Přínosů, jež kvalitně pojatý veřejný prostor může mít, je nespočet. Kromě toho, že lidé zde mohou sportovat, setkávat se nebo jinak trávit svůj volný čas, mají tato prostranství důležitou funkci i pro celou čtvrť či město. „Tak jako klademe důraz na kvalitu našich staveb, stejným způsobem přistupujeme k prostředí, které zástavbu obklopuje. Současně se snažíme posunout jeho vnímání nejen jako „prostor pro veřejnost“, ale zároveň jako součást koncepčního řešení ve prospěch města v rámci soudobých výzev, především s ohledem na ohřívání města a podporu biodiverzity ve městě,“ popisuje technický a ESG ředitel společnosti Passerinvest Group Martin Unger. Efektivně využitý veřejný prostor tak může prospět i životnímu prostředí a zlepšit celkové mikroklima v oblasti, což má pak přímý pozitivní vliv na lidi, kteří zde žijí. Možností, jak toho dosáhnout, je přitom nespočet. Hned několik jich je možné vidět v rozsáhlé čtvrti Brumlovka od developerské společnosti Passerinvest Group. „Zajistili jsme rozsáhlou výsadbu stromů a keřů nejen v parteru na rostlém terénu, ale také na zpevněných konstrukcích včetně střech a teras, zadržování dešťové vody v rozsahu několika hektarů a následně její využití jako zálivky. Budujeme vodní prvky, chodníky zásadně dláždíme ze světlého kamene, který umožňuje zasakování,“ vypočítává Unger.

Intenzivní začleňování veřejných prostranství do developerských projektů a kladení důrazu na jejich funkčnost pro místní obyvatele má podle svých slov ve své DNA také skupina CPI Property Group. „Při navrhování našich rezidenčních i komerčních projektů se snažíme začleňovat parky, náměstí a další veřejná prostranství, která podporují sociální interakci a zlepšují kvalitu života obyvatel. Klíčové je pro nás vytvořit příjemné a atraktivní prostředí, přínosné pro celou komunitu. Do veřejného prostoru zahrnujeme vodní prvky, umělecké instalace nebo promyšlené zelené plochy,“ říká mluvčí CPI Property Group Jakub Velen, podle kterého je kromě samotné výsledné podoby veřejného prostoru neméně důležité také zapojit do jejího utváření místní obyvatele, spolky či samosprávy. „Nezbytnou součástí procesu je intenzivní komunikace s místními institucemi a zohlednění jejich přání a potřeb, aby veřejné prostory přispívaly k rozvoji lokality a co nejlépe sloužily místním obyvatelům,“ dodává Jakub Velen.

Podobný přístup k zapojování veřejného prostoru do svých projektů má i společnost Trigema. „Uvědomujeme si, že kvalitní urbanismus a architektura nejsou jen o samotné stavbě, ale také o propojení s okolím a veřejným prostorem. Při navrhování našich projektů proto vždy dbáme na začlenění projektu do stávající městské struktury. Součástí našich projektů jsou často veřejné prostory, jako jsou parky, partery nebo pěší zóny, které podporují komunitní život a propojení s okolím,“ uvádí pro příklad tisková mluvčí Martina Kalusová.

Zároveň cílem rozhodně není vytvářet čtvrti či rezidenční komplexy jako samostatné, do sebe uzavřené ostrovy, ale naopak se snažit o jejich přirozené propojování s okolím. A to jak chytře pojatým veřejným prostorem, tak promyšlenými dopravními řešeními. Příkladem mohou být vhodně navržené stezky, nadchody či cyklotrasy, jež slouží jako přirozené spojnice mezi jednotlivými částmi města. Jak na to, přibližuje ředitelka prodeje CPI Rezidence Milena Zavadilová. „Při navrhování našich projektů klademe na propojení s okolní infrastrukturou velký důraz. V praxi se jedná například o vytváření pěších a cyklistických tras, které usnadňují pohyb mezi našimi projekty a zbytkem města, podporují alternativní způsoby dopravy a zvyšují dostupnost našich projektů. Zároveň nám dává velký smysl usilovat o integraci různých funkcí v rámci jednoho projektu, a to zpravidla rezidenční, komerční a veřejné prostory. Tím vytváříme místa, která jsou atraktivní pro různé cílové skupiny a velmi přirozeně se propojují s místní komunitou,“ míní.

Podobně nad svými projekty přemýšlejí i ve společnosti Trikaya. Také zde jsou veřejné prostory velmi důležitou součástí jakékoli nové výstavby. „Snažíme se je navrhovat tak, aby byly přirozeným prodloužením okolní zástavby a zároveň nabízely obyvatelům příjemné místo k setkávání a odpočinku. Propojování staveb s okolím dosahujeme důkladným plánováním dopravní infrastruktury, zelených ploch a cest, které propojují nové čtvrti s již existujícími sousedstvími a zajišťují tak plynulý přechod mezi novou a stávající zástavbou,“ říká výkonný ředitel společnosti Trikaya Dalibor Lamka.

Snaha o propojování a spolupráci přitom nemusí pocházet jen od tvůrců velkých projektů. Iniciovat ji mohou i menší hráči, například provozovatelé coworkingů, jež se mezi lidmi v poslední době stávají čím dál oblíbenějšími. Patří mezi ně i centra společnosti WorkLounge, jež se nacházejí na několika místech v Praze. „Naším cílem je, aby WorkLounge byl součástí místních komunit, a nefungoval jen jako izolovaná coworkingová centra. Spolupracujeme s lokálními podniky, startupy, pomáháme freelancerům, podporujeme inovace a mladé ročníky, samozřejmě tam zahrnujeme i drobné živnostníky, a především se snažíme podporovat naše členy i jejich rodiny. Dbáme na to, aby naše centra harmonicky zapadala do svého okolí a nabízela našim členům možnost aktivně se zapojit do dění v lokalitě,“ popisuje zakladatel WorkLounge Lubomír Šilhavý.

Město krátkých vzdáleností: městský koncept 21. století

Nejen větší otevřenost a propojování jednotlivých městských sfér jsou tím, čím se dnešní moderní urbanistické projekty vyznačují. Často skloňovaný je v poslední době rovněž koncept města krátkých vzdáleností, jinde označovaný také jako patnáctiminutové město. Hlavní myšlenka tohoto modelu spočívá v tom, že obyvatelé by měli mít vše potřebné ve vzdálenosti, již lze pohodlně urazit pěšky, na kole či městskou hromadnou dopravou. Práce, škola, obchody, parky či kulturní centra – to vše by lidé ideálně neměli mít od místa svého bydliště dál než zhruba čtvrt hodiny chůze či jízdy. Výsledkem má být čtvrť či město, kde se minimalizuje potřeba dlouhého dojíždění, což kromě úspory času přináší také nižší dopady na životní prostředí. Zdá se to být utopií? Ve skutečnosti již tento koncept aplikují mnohá města po celém světě. A Česko rozhodně nechce být výjimkou.

Jedním z developerů, kteří se své projekty na základě tohoto modelu snaží stavět, je společnost Trikaya. „Naše filozofie při plánování a realizaci velkých projektů je postavená na myšlence vytváření plnohodnotných městských čtvrtí, které nabízejí vše, co obyvatelé potřebují pro kvalitní a pohodlný život. Není to jen o bydlení, ale o vytvoření živoucího prostoru, který poskytuje širokou škálu služeb a občanské vybavenosti. Naším cílem je, aby lidé měli vše potřebné doslova na dosah ruky a nemuseli se za každodenními potřebami přesouvat na druhý konec města. Každý náš projekt je navržen tak, aby fungoval jako samostatný organismus, který přirozeně zapadá do širší struktury města a zároveň vytváří prostor, kde se lidé cítí jako doma,“ říká výkonný ředitel společnosti Dalibor Lamka, podle kterého by se měla města „především zahušťovat, a nikoliv rozrůstat dále do krajiny.“

Názorným příkladem, jak to vypadá v praxi, je právě vznikající brněnská rezidenční Čtvrť Pod Hády. „Kromě bydlení je naším cílem do čtvrti zakomponovat i volnočasovou funkci a základní každodenní služby včetně nové školky. Tento přístup podporuje udržitelný způsob života a zvyšuje kvalitu bydlení tím, že minimalizuje potřebu dojíždění a podporuje aktivní mobilitu v rámci komunity,“ dodává Dalibor Lamka.

S konceptem patnáctiminutového města pracuje ve svých projektech také developerská společnost CTP. Ta má ve svém portfoliu jak čistě průmyslové areály, tak i multifunkční parky nabízející kromě kancelářských prostor také další služby. „Je prokázáno, že města krátkých vzdáleností jsou konkurenceschopnější, atraktivnější, mají nižší spotřebu energií i zdravější a šťastnější obyvatelstvo. Tuto zpětnou vazbu získáváme i od stávajících klientů v našich parcích,“ vyjmenovává klíčové výhody multifunkčních parků komunitní manažerka firmy Martina Bugárová a dodává: „V našich parcích klienti najdou služby pro všechny denní potřeby. Mohou si zajít do restaurace, fitka, na workoutové hřiště, přijet na kole, využít školku pro děti, posedět s kolegy v přírodě, navštívit inspirativní přednášku, seznámit se s novými lidmi, zažít koncert, nechat doručit nákup do Rohlík Pointu, a vyhnout se tak frontám v obchodě nebo vyzvednout zásilku v Zásilkovna boxu. V projektu Vlněna nyní dokonce přistavujeme rezidenční budovy s nájemními byty a přibydou nám zde i zdravotnická zařízení. Tím se v podstatě završí vznik nové městské části, která vznikla na původním brownfieldu,“ popisuje.

Prvky města krátkých vzdáleností lze nepochybně spatřovat i v neustále se rozšiřující čtvrti Brumlovka. Projekt, který na Praze 4 postupně vzniká již téměř 30 let, v sobě zahrnuje jak kancelářské či komerční prostory, tak rezidenční budovy nebo služby občanské vybavenosti. „Optikou odpovědného urbanistického developera se jedná o přirozený přístup, pokud chceme budovat funkční město. Je nutno myslet na všechny jeho atributy, které ho tvoří – práce, bydlení, služby, vzdělávání, zdravotní péče, sport, odpočinek. Jelikož jsme současně dlouhodobým investorem, jedná se o samozřejmou motivaci pro to, aby se jednotlivé funkce doplňovaly, navazovaly a přirozeně podporovaly. Tím se současně vytváří předpoklad pro kvalitu lokality včetně její ekonomické hodnoty,“ přibližuje uvažování o koncepci místa Martin Unger z Passerinvest Group. Jak zároveň dodává, snaha o vytváření těchto samostatných městských organismů, ve kterých obyvatelé najdou vše potřebné pro každodenní život, zde byla již dávno před vymyšlením konceptu patnáctiminutového města. Pro lidi to totiž bylo něco zcela přirozeného a logického. „Staré městské čtvrti v sobě vždy integrovaly kombinaci všech městských atributů s dostatečnou hustotou obyvatel,“ dodává Martin Unger, podle kterého je toto uvažování o koncepci města zároveň „vhodný směr pro budoucnost, který odlehčuje městské dopravní infrastruktuře od zbytečných dopravních transferů při schopnosti nabídnout kvalitní a plnohodnotný městský život.“

Kromě faktu, že lidé mají vše potřebné na dosah a nemusí denně podstupovat náročné cestování, mají komplexní projekty zahrnující všechny denní potřeby ještě další výhodu. Je jí ekonomický aspekt: dobře navržená veřejná prostranství a skladba služeb mohou značně zvýšit hodnotu bytů či kanceláří v takovéto čtvrti. „Synergie bydlení, práce a obchodu zvyšuje hodnotu nemovitostí v dlouhodobém horizontu, protože daná lokalita funguje následně jako jeden homogenní celek – oblast žije po celý den, nejedná se o vyprázdněné místo během dne nebo večera. Obchody mají vyšší tržby, obyvatelé lepší infastrukturu, lidé z kanceláří živé, nesterilní místo k práci. Spojení rezidenčního bydlení s velkým kancelářským celkem umožní investice do okolí v takové výši a kvalitě, kterou rezidenční development nedokáže, respektive byste museli nemovitosti prodávat výrazně dráž. Bytová výstavba tak výrazně benefituje z toho, že ten samý developer v okolí staví i kanceláře,“ vysvětluje obchodní ředitel skupiny Crestyl Viktor Peška, podle kterého zkrátka ani „sebekrásnější bytový dům nemůže být dobrým bydlením, pokud stojí někde sám o sobě a chybí jeho návaznost na okolí“.

Kvalitní komunita nabývá na důležitosti

Vedle ekologického a ekonomického aspektu mají chytře navržené čtvrti, kde lidé mají vše potřebné na dosah, také sociální benefit. Takové uspořádání totiž podporuje častější interakce mezi obyvateli, jejich sdílení a propojování, čímž se posiluje komunitní duch oblasti. Mnozí developeři tak do veřejných prostorů cíleně začleňují místa, které podporují rozvoj komunitního života. „V našich budovách se vždy snažíme vytvářet prostředí, které podporuje sociální interakce a propojení mezi lidmi. V rámci rezidenčních projektů se jedná především o veřejné prostory, jako jsou pobytové terasy, parky anebo hřiště, které poskytují příležitosti pro relaxaci a setkávání. Pokud jde o kanceláře či retail, podporujeme pořádání různých akcí a aktivit, které přispívají k budování či posilování komunit. Mohou to být například trhy, kulturní akce, workshopy nebo sportovní události,“ uvádí mluvčí CPI Property Group Jakub Velen.

Velký důraz na vytváření kvalitních a živých komunit ve svých projektech klade také společnost Trigema. „Věříme, že kvalitní životní prostředí není tvořeno jen samotnými budovami, ale především tím, jak se lidé v daném místě cítí a jakým způsobem se mohou zapojit do společenského dění. Proto aktivně podporujeme vznik a rozvoj komunitních vztahů skrze různorodé aktivity a veřejné prostory,“ říká tisková mluvčí společnosti Trigema Martina Kalusová. Jak tato podpora může vypadat v praxi, lze vidět třeba v projektu v právě vznikajícím projektu Lihovar, který developer buduje v Praze 5. „Snažíme se zde vytvářet prostředí, kde se lidé mohou přirozeně setkávat, zapojovat se do komunitních aktivit a společně utvářet autentickou atmosféru místa, které bude nejen místem bydliště, ale i společenským centrem. V rámci dokončené a již zkolaudované první etapy Lihovaru jsou nájemcům k dispozici klidný vnitroblok se zelení nebo zelené střechy se zázemím pro grilování a odpočinek se sousedy nebo přáteli,“ dodává Martina Kalusová.

Ukázkovým příkladem efektivního využití veřejného prostoru je rovněž brněnský projekt Spielberk od společnosti CTP. Ačkoli se jedná o kancelářské budovy, developer nezapomněl ani na kvalitní využití okolního prostranství. „V parku Spielberk aktuálně čekáme na dokončení brněnské „náplavky“, projektu revitalizace břehu Svratky, která se tak propojí s parkem Spielberk v novou zónu určenou lidem pro trávení volného času. Klíčovou dominantou projektu Spielberk je pak jezero. Nejenže vytváří příjemné prostředí a relaxační zónu, ale je také důležitým komunitním prvkem. Jeho břehů, mol a laviček využíváme často ke konání komunitních akcí ve spolupráci s našimi partnery. V blízké budoucnosti chystáme například ADRA den s neziskovou organizací ADRA a firmami z naší komunity, které se zapojují do jejich dobrovolnických programů. Na břehu jezera budou probíhat různé doprovodné aktivity pro děti. Nedávno také proběhl ukázkový výlov našeho maskota, obřího kapra Karla, kterého tam rodiče s dětmi chodí obdivovat a krmit,“ popisuje Martina Bugárová z CTP.

Právě pořádání různých akcí a eventů je oblíbeným prostředkem, jak nově vzniklý prostor otevřít lidem a přilákat je k jeho využívání. Kromě pobavení a příjemně stráveného času může být jejich velkým přínosem také propojování starousedlíků s novými obyvateli, kteří se díky těmto akcím mohou přirozeně seznámit. Díky tomu se posilují komunitní vazby a zlepšuje se celková kvalita života lidí. A to platí jak pro obytné čtvrti, tak kancelářské či administrativní komplexy. „Aktuálně se nám povedlo uspořádat hudební festival Ponávka fest, na jehož realizaci se podílejí přímo firmy z našeho parku, organizačně i finančně. Festival je tak opravdu jejich,“ dodává pro příklad Martina Bugárová.

Jak může budování komunity vypadat v praxi, lze pak vidět také na projektu DOCK od společnosti Crestyl. Zde se dokonce zajištění komunitních služeb a akcí věnuje samostatný Community manager. „Vydáváme zde vlastní časopis, organizujeme trhy, promítání filmů, ale také řešíme potřeby rezidentů i nájemců technického rázu, jejich požadavků a nápadů na zlepšení chodu celého areálu,“ vyjmenovává Viktor Peška.

Přibývá i komunitních center či coworkingů

Vliv na vytváření komunity, ve které bude lidem dobře, nemají zdaleka jen developeři budující velké nové čtvrti či rezidenční projekty. Kvalitní komunity vznikají také na mnoha jiných místech, často zcela organicky a přirozeně. Typicky se jedná o komunitní centra a zahrady, sportoviště či jiná zařízení, jež jsou k setkávání lidí přímo určena. „Skvělým příkladem může být Nová Zbrojovka, kde jsme na ploše deseti tisíc metrů čtverečních vybudovali Amenities park, kde jsou hřiště na fotbal, beach volejbal, basketbal, workout nebo pingpong. Kromě toho jsou tu také letní kino, ohniště nebo komunitní zahrada. Prostory využívají zaměstnanci nájemců nebo se zde pořádají různé eventy pro veřejnost,“ říká Jakub Velen z CPI Property Group.

Centry setkávání a navazování kontaktů jsou pak také již zmíněné coworkingy. Ty jsou právě díky utvořené komunitě často velmi oblíbené a slouží nejen jako sdílené kanceláře, ale především coby inspirativní místa plná podobně naladěných lidí a byznysových příležitostí. „Komunita je dnes pro mnoho lidí klíčovým faktorem při výběru místa, kde chtějí pracovat. Když jsem před více než sedmi lety přinášel koncept coworkingu do České republiky, byli jsme první, kdo do něj integroval myšlenku komunity, u které jsem osobně čerpal z inspirace v USA, kde jsem založil úplně první WorkLounge pobočku servisovaných kanceláří a coworkingu. Jsem neskutečně vděčný, když vidím, že se u nás rodí spousta byznys příležitostí právě díky komunitně-byznysovému propojení našich členů,“ říká Lubomír Šilhavý, zakladatel společnosti WorkLounge, která kromě zmíněné americké pobočky na Floridě provozuje celkem šest coworkingových center v Praze.

A jak konkrétně propojování start-upů, freelancerů a dalších návštěvníků coworkingových center ve WorkLounge podporují? „Pořádáme pravidelné networkingové akce, workshopy a přednášky, které jsou navrženy tak, aby lidé z různých oborů mohli navazovat kontakty a rozvíjet spolupráci. Naše prostory jsou také pečlivě navrženy s důrazem na podporu neformálních setkávání – od lounge a relaxačních zón po velké společné prostory, kuchyňky, event spaces, prostorné zasedačky a inspirující open space. Tento přístup, ale i náš jedinečný vibe vytváří ideální prostředí pro vznik nových byznys příležitostí a dlouhodobých partnerství,“ dodává Lubomír Šilhavý.

Text: Helena Havranová

Foto / vizualizace: Passerinvest Group, KKCG, CPI Property Group, Crestyl, Trigema, Trikaya, WorkLounge

Mohlo by vás zajímat